Bohatý muž, nasytiv se světa, rozdal jmění své a odešel do samoty, by jedině Bohu sloužil. Trávil dny své v modlitbě a zbožném rozjímání a toužil po návratu k Bohu.
Tu přišel k němu jakýsi poutník a pravil: "Nečiníš dobře, že v samotě žiješ!" Takto praví Pán: "Nedobře jest a sobectvím žíti v klidu a samotě, když ve světě lásky se nedostává a učitelů jejich." Pojď odvedu tě na místo kam tě posílá Pán.
Odešel s ním do krajiny nevlídné, skalnaté, neúrodné, kde lid v chudobě a hříchu bezbožně žil. Nikdy nezazněl tam zpěv, ni motlitba. Jen pusté kletby vznášely se k nebesům. Lid onen byl tak zlý, že na cestách číhal, aby olupoval ty, kteří v kraj ten zabloudili.
Zhrozil se zbožný muž onen a prchnouti chtěl odtud, však průvodce jeho nedovolil mu, řka: "Dokud lid tento nenaučíš milovati Boha, milovati druha a milovati tebe, nevrátíš se k Otci, nebo jeho vůle jest, abys ten zlý lid naučil lásce.
Muž onen žil dlouhá léta v tom pustém kraji a vskutku příkladem svým a skutky milosrdnými naučil ten lid onen zbožnosti, i tomu, že miloval druh druha, nejvíce však učitele svého, jenž vetchým byl již starcem.
On však ještě nedůvěřoval si a prosil Boha, by dal mu důkaz, že opravdu naučil lásce lid ten.
I přinesl mu muž ze sousední krajiny krásný hrozen vína, jakého nepožil za celou dobu, co v kraji chudobném žil. On však pravil sám sobě: "Nebudu jísti ovoce tak vzácného, dám jej bratru, jenž více občerstvení potřebuje." Odnesl hrozen bratru, který též chudý a k tomu ještě nemocen byl. Však i onen pravil: "Nebudu jísti hrozen tento, nejsem zvyklým ovoci tak vzácnému, dám jej ženě, která mnoho dítek má, ona podělí je." Učinil tak. Však i žena pravila: "Nebudu jísti sladký onen plod ni dětem svým jej nedám, daruji jej dítěti sirotku, jež více občerstvení potřebuje než děti moje, o které sama pečovati mohu." I dala hrozen sirotku. Dítě ono však pravilo: "Nebudu jísti z hroznu onoho, odnesu jej stařečkovi, kterého všichni tolik milujeme." Doneslo dítě hrozen starci. Onen zvěděv, kterak dar jeho putoval, uvěřil konečně, že jest jeho úkol vyplněn, neboť viděl, kterak jeden k vůli druhému požitek si odepřel. Klesl na kolena a slzy vděčnosti smáčely líc jeho.
I dostavil se průvodce a odvedl jej zpět k Otci. Tak jeví se láska, matka milosrdenství, láska pravá, kterou i vy pěstovati máte.
2025 ©