Jedním z nejhorlivějšícb badatelů na poli metapsychickém jest bez odporu Dr. Gustav Geley, ředitel pařížského „Institut metapsychique international", jehož portrét jsme v minulém ročníku přinesli.
Ač hlavním mediem, s nímž dr. Geley ponejvíce pokusy činí, jest M. Franěk Kluski, as 50 lety polský žurnalista, muž to vzdělaný a ovládající několik řečí, který zcela nezištně dal své schopnosti vědě k disposici, přece koná dr. Geley ještě pokusy i s různými jinými mediemi v různých městech a zemích.
Tak na obraze třetím a čtvrtém vidíme hlavu a tvář media Evy C. (Martbe Béraud) a vedle ní nebo těsně u ní materialisované hlavy a obličeje. Vývoj těchto útvarů z jemné mlhovité substance děl se před zraky dr. Geleye i jiných badatelů.
O mediu Evě C. jest známo, že s ní pracoval po dloubou dobu svobodný p. ze Schrenck-Notzingů za pomoci Mme Bisonové a mnoha jiných badatelů. Dopracoval se zejména krásných výsledků s ektoplasmou, o níž dr. Geley 28. ledna 1918 přednášel členům Psychologického institutu v Paříži asi takto: Z úst media vychází šňůra bílé substance z šíří dvou prstů, sahající až na kolena Evina, tato stuha se před našimi zraky mění v přerozmanité útvary. Brzy se rozšiřuje v útvar Širokého, blanitého, potrhaného pletiva s prázdnými a jinde zase vydutými místy, brzy se shrnuje a stahuje, pak zase nabotnává a znovu se natahuje. Tu a tam vyčnívají z této hmoty pseudopodiální prodlouženiny a berou na sebe na několik vteřin podobu prstů, pahýlů rukou a pod, a vracejí se pak do hmoty. Konečně se hmota na kolenou Eviných zužuje a prodlužuje a její konec se pak zvedá, vzdaluje se od media a pohybuje se ke mně. Vidím, jak tento konec houstne v pupencovitý útvar a ten se pak rozvine v dokonale modelovanou ruku. Dotýkám se této ruky, mám normální pocit, cítím kosti, prsty a nehty. Pak se ruka počne vzdalovati, jest menší a menší, až konečně zmizí nad konci šňůry. Šňůra vykoná ještě několik pohybů, stahuje se a vrací se do úst media.
Pokusy dr. Geleye odbývají se ponejvíce v pracovních místnostech institutu. Sál pro materialisační účely jest zvlášť zařízený. Jest bez oken, 9 m dlouhý a 5 m široký. Obnovování vzduchu děje se ventilátorem ve stropě. Osvětlení jest elektrické červené a žluté. Mimo toho bývá používáno velkých zinkových, sírou potřených stínidel, opatřených rukojetí, jichž osvětlení materialisace dobře snášejí. S dr. Geleyem pracují prof. Richet, známý pařížský fysiolog, Cam. Flammarion, slavný hvězdář a ředitel hvězdárny v Paříži, fysik hrabě de Gramout a jiní.
Vzdor tomu, že pokusy konány jsou s největší pečlivostí, takže dr. Geley doslovně praví ve spisu Materialisations-Experimente mit M. Franěk Kluski„Podvod v naší laboratoři byl úplně vyloučen," dostává se badatelům nejrůznějších fenomen. Zjevují se jim různé svítící zjevy. Materialisují se části lidských postav i postavy celé Kusy nábytku se pohybují. Dostává se jim přímého písma, ektoplasmy a konečně, aby po materialisovanýcb postavách zbyly jim trvalé památky, žadají badatelé o otisky zhmotněných údů v parafinu, čehož také dosahují vedle velkého počtu fotografií zjevů materialisovaných.
Dr. Geley potvrzuje, že před zjevením se fenomena cítiti obyčejně ozon. Vůně ozonu najednou přichází a najednou zase mizí. Při staženém světle možno viděti, zvláště kolem hlavy media, fosforeskující plyny, podobné mlze. Mlha ta stoupá pozvolna výše, jako nějaký kouř. Světla ta representují první stadium zhmotnění a možno je posuzovati jako z media vycházející »lidskou mlhu«. Tyto mlhy někdy brzy se ztrácejí, někdy zase tvoří formy lidských údů a postav.
Parafinové odlitky lze obdržeti tím, že v nádobě máme rozpuštěný parafin, který plove na teplé vodě. Nádobu postavíme u media a materialisovanou bytost požádáme, aby ruku, nohu nebo obličej ponořila několikrát do parafinu. Na údu utvoří se odlévací forma, která na vzduchu nebo ponořením do studené vody ihned ztvrdne. Na to se úd dematerialisuje a experimentátorům zůstane rukavice. Do takto povstalé parafinové rukavice možno naliti rozpuštěné sádry a nechati ztvrdnouti. Po ztvrdnutí sádry ponoří se celý odlitek do vařící vody, v níž parafin se rozpustí a odlitek zůstane čistým. Vyobrazení takovéhoto odlitku ruky a nohy v pokusech dra. Geleye můžete vidět níže:
Dr. Geleyovi podařilo se také získati takzvanou křížovou korespondenci, kde dvě vzdálená media ve stejnou dobu konají vzájemná sdělení. Tam, kde jedno medium končí, druhé navazuje a pokračuje, nebo nač se jedno táže, druhé odpovídá. V nakladatelství „Sfinx" vyšel právě spis od dra. Geleye „Křížová korespondence", který našim čtenářům doporučujeme.
Pokusy dr. Gelye jsou zajímavé a my se příležitostně ještě k nim vrátíme. J. Rösner Spiritistická revue 1924 2 a 3
Viz "Fysikální mediumita" od ing. V. Mikušky; vyšlo ve "Sfinx" v Praze.
2025 ©